ME v dostizích Hünstetten DE 2015

Tento příspěvek přidávám s poněkud větším zpožděním, protože pro mne byla tato akce velmi stresující a velmi nešťastná.

Na ME jsme odjížděli hned s několika "bolístkami" a tou bylo naše trápení s Brájovými očkami, kdy jsme se bála, že neprojde vet přejímkou a také nutným stresem kontrolního měření.

Braien byl napsán na startce Rakouska, jak by taky ne, vždyť kvůli tomu byl vyexportován a v Rakousku i nově přeměřen. Vzhledem k tomu, že nikdo z rakouských psů není napsán na tzv CDL listinu a všichni musí na kontrolní přeměření delegátem CDL Brájik musel také. Jel jako AT jednička a jak by také ne, vždyť vždy porazil jejich dvojku a trojku :-)

Vet přejímka proběhla v pořádku, nebyla sice nijak důkladná, ale Brája měl očka v pořádku bez otoků. Následně nás mělo čekat kontrolní měření, které mělo probíhat ve složení delegát CDL, šéf ekipy a pes s majitelem. Čekali jsme hodinu, nikdo nevěděl, kde se bude měřit a ani kdo nás bude měřit.
Pak přišli 3 starší pánové z CDL, přišli ke stupínku, kde byla vet přejímka a zahlásili, že se jde na to... už takhle jsem byla vytřepaná a teď navíc toto. Zjistili, že nemají centimetrové podložky k měrce (kontrolní měření je se na 39cm), tak tam dali dvě desky a nám tak zbyl malý prostor po umístění psa. Už jsem byla úplně mimo a pokoušela se Brájika umístit do malého prostoru mezi prkna, nakonec zůstal klidně stát, mezitím se mne ptali, zda ho mohou změřit, to už jsem ani nevnímala, pak do mne Zdeňek Barák drbnul, že ptají se tě, jen jsem kývla hlavou, pan Haas (to jsem se dozvěděla až posléze, kdo mi ho měřil) dal nad něj měrku, zůstalo tam místo, párkát projel tam a zpět a všichni zahlásili, že je OK. Nikdo si nedovede představit, co to je pro majitele hraničního psa, stát tam a dívat, jak všichni okolo čekají, že neprojdete a z celého srdce Vám to přejí ....jak stresující okamžiky prožíváte a Váš pes s Vámi
A teď už nikdo nikdy nemůže říci, že titul Mistra světa 2010 vyhrál protože byl velký, škoda jen, že mu národním svazem bylo po 2 roky znemožněno startovat a teď je mu skoro 8 let...

Jejich celá CDL listina je stejně k ničemu a nevypovídá vůbec o ničem, protože i psi co neprošli kontrolním měřením CDL jsou zde znovu uvedeni, protože si je tam národní svaz zase přeměřil a k úsměvu je, že tito psi už pak nikoho nezajímají. Ptejme se tedy proč náš národní svaz, naše delegace se odměnili dlouholetému reprezentantovi a jen protože je hraniční, tak ho šoupli do sprinterské kategorie... ale to jsme asi ta naše česká povaha.

Druhý den jsme šli bojovat a myslela jsem si, že už mám všechny rány za sebou... Když se svým psem závodíte tak dlouho okamžitě víte, že něco není v pořádku. Braien hned vystartoval špatně, pak mu vběhl do trasy Kuba a on místo toho, aby vyhnul, tak se po něm prostě prošel, samozřejmě nevíte, jak to tam přesně bylo, je to rychlé, ale pak z videa to bylo vidět. Napadlo mne, že to není Brája, že se něco děje... jeho čas byl samozřejmě úplně tragický.... je mi líto Kuby, který je mladík a pak to vzdal, ale jistě on tam nechtěl vběhnout Brájovi záměrně a ani Brája ho záměrně nesmetl.
V semifinále se pak motal za psama a i mne napadlo, zda něco viděl.
Nechápala jsem se co děje, kde je příčina, variant mnoho, stres den předem, ty oči...
Dnes už vím, že on pro mne dělal maximum, že se snažil, ale když nic neviděl, tak mu to šlo těžce.....dnes už vím, že Braienovo oko nevytváří dostatečné množství slz (hodnota by měla být alespoň 15 a on má na jednom oku 12 a na druhém 8) a navíc slzy nemají tu konzistenci, co by měly mít, tedy jsou řídké. Oko je opuchlé a podrážděné a na další podráždění reaguje sice větším vytvářením slz, ale ty nemají takový ochranný efekt na oku a tudíž, když běžel, tak toho vlastně přes spoustu řídkých slz moc neviděl..protože oko se nedokázalo vyrovnat s pískem, na kterém běžel a proto to zdržení a ty kolize...
Po této akci jeho oči vypadaly hodně tragicky a opuchnutě.. tedy z malého problému z veder.. se stalo toto

Ani nevím na jakém místě to nakonec byl, to nebylo podstatné, já věděla, že se něco děje, protože není možné mít najednou tak pomalého psa, kdy ještě na jaře nikdy neprohrál s letošní trojkou a byl schopen porazit letošního mistra ještě na konci května :-), jednou on Bráju a pak naopak, příjemný den v Itálii, a bylo to o setinky :-) ...

Ale pro něj je stejně to největší štěstí to, že oba běhy si návnadu jako jediný odnesl :-)

Strašně mne to mrzelo, všechno okolo, tolik let mu to běhalo bez jakýchkoli problémů, pořád stejná skvělá výkonnost... a navíc nedařilo se ani jeho dětem, jako kdyby to na nás všechny padalo...

Co tě nazabije, to tě posílí a myslím, že už mne ani v dostizích jen tak něco nepřekvapí.

Brája rozhodně nepatří do starého železa a jen, co se jeho očička vyléčí, budeme zpět, vždy ještě jednu a poslední sezonu má před sebou.